Marcelo ve skutečném světě | Francisco X. Stork

6. února 2014 v 13:18 | D.
Marcelo Sandoval slyší hudbu, kterou nikdo jiný neslyší. Je to jeden z projevů psychické poruchy podobné autismu, kterou trpí. Celý dosavadní život chodil na školu pro žáky se speciálními potřebami, ale toto léto se jeho otec rozhodl, že musí poznat skutečný svět a zaměstná ho ve své právnické firmě. Marcelo poznává, co je to zrada, zklamání, žárlivost, hněv i touha a láska, a učí se s tím vším vyrovnávat.
Tento jedinečný příběh je příběhem o spravedlnosti i krutosti světa kolem nás a o tom, že každý z nás může někdy zaslechnout hudbu své duše.

Marcelo trpí poruchou, která má blízko k autismu. K jeho příznakům patří například právě to, že slyší tzv. vnitřní hudbu. Také nerozumí všemu, co lidé říkají, když to není myšleno naprosto přesně. Nerozumí metaforám nebo běžně zaběhnutým přirovnáním. Nemůžete na něj při rozhovoru mluvit příliš rychle, protože si každé vaše slovo musí sám přebrat. Proto chodí do Patersonu, školy, kterou navštěvují právě děti s podobnými poruchami. Ale najednou je přinucen jít pracovat do otcovy právnické firmy, ačkoli plánoval, že stráví prázdniny právě v Patersonu u poníků. Jenže nemá na výběr a tak ho čeká léto v hlučném městě a mezi lidmi, s nimiž bude muset normálně konverzovat. Musí začít žít ve skutečném světě.


S dr. Malonem rád pracuji i proto, že se mu ve tváři zračí tak jasné a snadno pochopitelné výrazy. Třeba ten, který teď nasadil, je učebnicovým příkladem "vyvedení z míry".

Budu upřímná, chvilku mi trvalo, než jsem si na příběh i samotného Marcela zvykla. Obvykle nečtu knihy podobného ražení a trvalo pár stránek, než jsem se dokázala začíst. Bylo těžké zvyknout si právě především na Marcela. Na jeho způsob přemýšlení, na jeho myšlenkové pochody, na jeho život. Chvíli trvalo, než jsem byla schopná aspoň trochu chápat jeho myšlení nebo skutky. Ale jakmile jsem se začetla, kniha ubíhala rychle.

Kniha jako taková možná není zrovna bohatá na děj, ale spíše na Marcelovy pocity. Čtenář má šanci prožít s ním kousek jeho života, možná první z těch opravdu důležitých životních chvil. Okamžiky, kdy mu bylo sděleno, že musí strávit léto jinak, než si původně plánoval. Počátky v právnické firmě, zvykání si na běžný chod lidského života. A samozřejmě průběh jeho brigády a s ním i první opravdu důležitá rozhodnutí. Rozhodně by tu nikdo neměl očekávat kdovíjakou akci, ale to je snad jasné. I přesto je kniha plná nečekaných zvratů, které má každý šanci prožívat společně s Marcelem.

Zavřu oči a představuji si violoncello velké jako Země a smyčec dlouhý jako Mléčná dráha a pak, jak se ten smyčec někdy pomalu a někdy rychle pohybuje přes struny.

Jakmile jsem si zvykla na styl příběhu, začetla jsem se poměrně rychle. Zajímalo mě, jak si s tím autor poradil a jak na mě bude působit samotný Marcelo. Pokaždé se v knize něco dělo, ačkoli to možná někdy nebyly zrovna převratné události. Přesto, šlo o to pochopit Marcelův přístup k určitým věcem, pochopit jeho osobnost, pochopit, jakým způsobem přemýšlí a proč v určitých chvílích jedná tak, jak jedná. A přibližně za polovinou knihy? To byl skvělý rozjezd, se skvělými scénami i dialogy a v té chvíli jsem knize naprosto propadla.

"Důvěra" je jedním z těch abstraktních slov, která jen těžko chápu.

Marcelo je skvělý hlavní hrdina. Myslím, že každý čtenář si ho snadno dokáže zamilovat. Marcelo trpí Aspergerovým syndromem, i když sám většinou tvrdí, že to není tak úplně přesné, protože některé příznaky tohoto syndromu se u něho nevyskytují a sám se něčím liší. Je zajímavé sledovat, jak se musí potýkat s tím, co ho čeká a jak začíná pracovat ve firmě. Do té doby žil docela izolovaně a najednou se musí seznamovat s lidmi v práci, musí s nimi komunikovat a hlavně se snaží porozumět skutečnému světu. Ze začátku to má těžké, protože lidé si na jeho "nenormálnosti" musejí zvyknout. Marcelo nedokáže pokládat otázky, taky o sobě i o lidech kolem sebe většinou mluví ve třetí osobě. Rozhodně se nedá říct, že by to měl ze začátku ve firmě jednoduché.

Ale na celé knize bylo krásně vidět, jak Marcelo dospívá. Jak si bere z každé zkušenosti, ať dobré nebo špatné, něco k srdci. Mění se. Ke konci knihy jsem měla pocit, že čtu o trochu jiném Marcelovi, ačkoli stále zůstával sám sebou a to bylo skvělé.

Na druhou stranu se v knize vyskytovalo opravdu hodně vedlejších postav. A co se autorovi rozhodně nedá upřít, je fakt, že dokázal během několika odstavců nebo v dialogu vylíčit jednotlivé charaktery postav. Hned jste si dokázali o určitých postavách udělat vlastní obrázek. A především, žádná z postav nebyla vyloženě kladná ani záporná. Pravda, některým byste možná vrazili pár facek, ale to snad i v tom našem skutečném světě, ne? A taky bylo skvělé sledovat, jak každý z nich odlišně přistupuje k Marcelovi a jeho nemoci.

Arturo po mně v podstatě chce, abych tři měsíce předstíral, že jsem normální, normální, tak jak to definuje on. Pokud to dokážu posoudit, je to nesplnitelný úkol, zvlášť když je pro mě strašně těžké cítit, že nejsem normální. Proč nemůžou ostatní uvažovat a vnímat svět tak, jak ho vnímám já?

Na konec musím říct, že jsem si oblíbila styl psaní Francisca X. Storka. Dokáže v několika málo slovech popsat tolik věcí. Oblíbila jsem si Marcelovy myšlenkové pochody. Oblíbila jsem si celý příběh. Ale nějaké to ALE tam stále je. Nevím, snad jsem čekala víc? Možná ne. Spíš nedokážu celkové pocity z knihy úplně přesně popsat. Ale je tam ta maličkost, která mi na ní úplně nesedla. Možná najednou moc rychlý konec? Nevím, každopádně to nic nemění na tom, abych tuhle knihu nedoporučila dál. Protože ona za přečtení vážně stojí. Obzvlášť pokud máte už po krk věčně nadpřirozených hrdinek a hrdinů. Protože tohle je tak docela (ne)obyčejný příběh jednoho autisty, který dělá chyby, ale je sympatický a snadno si ho oblíbíte. A já doufám, že se někdy dočkáme dalších knih od Francisca X. Storka.

Obálka: CooBoo | Článek obsahuje úryvky z knihy


Můj názor na tuto knihu už na blogu byl, tentokrát je trochu upravený. A příště by se tu měla ukázat další kapitola. K čemu, to ještě nevím ani já sama.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Picture from KIMAG3500´s DA. Layout by: